C
D
E
F
G
A
H
C
D
E
F
G
A
B
2.
JAK SE HRAJE
2.1.
Takto se harmonika přikládá
Aby se vytvořil dobře znějící tón, musí foukací
harmonika co nejlépe “sedět” v ústech. Nejen na rtech,
ale mezi rty. Dávej přitom pozor na následující: rty
musejí zůstat vždy napnuty, aby nebyla ztracena
foukací síla. Rty musejí též zůstat vlhké, aby se při
pohybu od jednoho tónového kanálu k dalšímu
nezadrhovaly.
Jazyk musí ležet vždy volně dole v ústech. Zároveň je špička
jazyka za spodními předními zuby, aniž by se jich dotýkala. Jde
totiž o to, aby vzduch nerušeně proudil do úst a ta fungovala jako
rezonanční těleso.
Když pohybuješ rty po harmonice, abys zahrál melodie, je nejlepší,
pokud hýbeš jen foukací harmonikou a ne hlavou. Přitom musí ústa
ležet vždy na harmonice a ústa zůstat napjatá, aby tón zůstal čistý.
Můžeš to procvičovat před zrcadlem.
2.2.
Dýchání.
Musíme při hraní zůstat uvolněni; především ramena, krk, oči a
tváře. Přitom musíme mít dobré držení těla, buď ve stoje nebo
vsedě. Záda by měla zůstat co nejvíce rovná a hlava by měla
být nakloněna směrem dopředu.
U foukací harmoniky, jako i u jiných dechových nástrojů (nebo při
zpěvu) používáme břišní dýchání s bránicí. To je sval, který,
pokud je posilován, nám pomáhá při dýchání. Musíme se pokusit
tolik nepoužívat plíce. To se dá jednoduše zjistit, neboť při
břišním dýchání bránicí se nepohybují ramena.
