K lepení použijte kyanoakrylátové lepidlo! Díly ohnuté, popř.
pokroucené vlivem teplotních změn a stárnutí materiálu
mohou být narovnány do požadovaného tvaru pomocí proudu
teplé vody nebo vzduchu (fén na vlasy).Kontaktní plochy
d o p o r u
č
u j e m e p ř e d l e p e n í m o d m a s t i t .
For best glueing results use cyanoacrylate glue! Parts slightly
distorted and bended owing to temperature changes or due
to material ageing can be straightened to requested shape
by hot water or hot air jet. This process can be repeated till
result is entirely satisfactory. Before glueing degreasing is
recommended.
"Känguru"
In 1942 was initiated development of the
Fw 190 high altitude
fighter series requested by Luftwaffe.
W h e n F w 1 9 0 B
prototypes were found unsuccessful the
designers turned their
attention to machines powered by new DB 603 and Jumo 213 engines. The aircraft powered by
DB 603 were designated Fw 190C and the ones powered by Jumo 213 were designated Fw 190D.
Several prototypes were produced to examine the Fw 190C conception (Fw 190V-13, V-15, V-
16, V18/U-1, V-19, V-29 to V-33). These prototypes differed in engine versions and other
equipment. The first prototype to use the turbocharger for raising the engine's output was aircraft
W. Nr. 0040 that was converted from Fw 190A-0 series machine. This aircraft was powered by
DB 603A engine, which drove four-bladed VDM propeller. It was also equipped with
pressurized canopy and turbocharger (references state either DVL TK-11 or Hirt 9-2281)
mounted below the fuselage. This turbocharger was driven by exhaust fumes running through
long tubes led at the fuselage sides and over the wings. Thanks to its large assembly on the belly
the aircraft got the nickname "Känguru - Kangaroo". To ensure better stability the vertical fin
was enlarged. The official designation of this aircraft was Fw 190V-18/U-1. In January 1940 this
aircraft reached top speed of 608kmh at 11 000m. The design works continued on additional
prototypes but eventually had been stopped for pressurized canopy and turbocharger troubles.
Technical specifications are not known.
Vývoj výškových stíhaček řady Fw 190 začal na základě požadavků Luftwaffe v roce
1942. Po prakticky nepodařených prototypech verze Fw 190B se konstruktéři
soustředili na stroje s novými motory DB 603 a Jumo 213. Stroje s motory DB 603
dostaly označení Fw 190C a verze s motory Jumo 213 byly značeny Fw 190D.
Pro ověření koncepce Fw 190C byla postavena řada prototypů (Fw 190V-13, V-15,
V-16, V18/U-1, V-19, V-29 až V-33), lišících se verzí motoru a dalším vybavením.
Prvním prototypem, který používal ke zvýšení výkonů turbokompresor byl stroj W. Nr.
0040, přestavěný ze stroje serie Fw 190A-0. Dostal motor DB 603A, čtyřlistou vrtuli
VDM, přetlakovou kabinu a pod trup do velké vany turbokompresor (prameny uvádí
buď DVL TK-11 nebo Hirt 9-2281). Kompresor byl poháněn výfukovými spalinami.
Ty přivádělo dlouhé potrubí po stranách trupu nad křídlem. Pro velkou vanu se stroji
začalo říkat Känguru Klokan. Lepší stabilitu zajistilo rozšíření SOP. Oficiální
označení stroje bylo Fw 190V-18/U-1. V lednu 1943 dosáhl tento stroj rychlosti 680
km/h ve výšce 11 000 m. Vývoj pokračoval dalšími prototypy, ale byl zastaven pro
potíže s přetlakovými kabinami a turbokompresory.
Technická data nejsou známá.
M2
M1
M3
Focke Wulf Fw 190V-18/U-1
1:48
PLT 193
1
2
3
4
5
6
4x
7
8
9 10
11 12
13
14
15
16
17 18 19
20
21 22 23 24 25 26
27
28
Strengthened
undercarriage legs.
Vyztužené
nohy
podvozku
Photo - etched parts
Fotolepty
Vacuformed canopy
Vakuformová kabina
