The Seafire version development copied Spitfire ones but with delay. In fact every new improvement introduced
in Spitfire development line meant that similar one will be introduced to Seafire production line. Such as Griffon
engine introduction, tear drop shaped canopies or other structural changes. Last version of Spitfires, e.g. Mk. 21,
22 and 24, sometimes called Second Generation Spitfires, had its equal naval counterparts in Seafires Mk.45,
46, 47. While Seafire Mk.45, simply put, was in fact naval version of Spitfire Mk.21 and Seafire Mk.46 was
modified from Spitfire Mk.22 version, Seafire Mk.47 resembled most of all Spitfire Mk.24. However, airframe of
the new Seafire was changed considerably. Stinger type arrestor hook was fitted at the end of the fuselage and
"type Y" wing with folding mechanism was used to allow less limited service aboard the carrier and it also got
larger landing flaps. This new Seafire version had also new powerplant, Griffon 88 with direct fuel injection and
contra-rotating six-blade propeller. (Spitfire Mk.24 had series 60 Griffon engine and five-bladed propeller) This
modification, already tested on several Seafire Mk.45 examples, eliminated the torque reaction of the standard
propeller. Because many of the new version components had already been tested, no prototypes were built and
first two production machines PS944 and PS945 were used for trials, still having earlier carburettor intake type,
taken from Mk.46 version. Later Mk.47 Seafires got already later intake, beginning directly behind the spinner. In
total 99 machines of this last Seafire version have been built in South Marston plant. No.800 squadron aboard of
HMS Triumph and No.804 squadron on HMS Ocean were equipped with Mk.47 Seafires, as well as some FAA
training squadrons and RNVR squadrons. The Mk.47 Seafires were put out of service in mid 50´s after peacefull
post-war duty. Only exception were No.800 sqn Seafires that saw front-line service aboard of HMS Triumph, first
in 1949 in Malaya against communist insurgents and one year later the squadron took part in initial fightings of the
Korean War where it carried out 245 fighter missions and 115 attack missions in period between 3 July and 20
September, 1950.
Technical Data:
Wingspan:11,25 m, Lenght:10,46 m, Max. Speed: 730 km/h, Range: 2374 km, Service Ceiling: 13 140 m,
Armament: 4x 20mm cannon, 2x 500 lb bombs, 8x 60 lb rockets.
Vývoj verzí letounu Seafire kopíroval se zpo
ž
děním vývoj Spitfirů. Prakticky v
ž
dy po zavedení nového prvku ve
vývojové linii Spitfiru se podobná inovace objevila později u Seafirů, ať u
ž
to bylo zavedení motorů Griffon,
kapkovitých kabin
č
i jiné konstruk
č
ní úpravy. Poslední verze Spitfirů, tj. Mk. 21, 22, 24, někdy ozna
č
ované jako
Spitfiry druhé generace měly odpovídající námořní protěj
š
ky ve Seafirech Mk.45, 46, a 47. Zatím co,
zjednodu
š
eně ře
č
eno, Seafire Mk. 45 byl navalizovaný Spitfire Mk.21 a Seafire Mk.46 vznikl úpravou z verze
Spitfire Mk.22, tak Seafire Mk.47 se nejvíce podobal Spitfiru Mk.24. Drak nového Seafiru byl ale zna
č
ně
pozměněn. Samozřejmostí byl přistávací hák typu
ž
ihadlo na konci trupu. Křídlo „type Y“ bylo sklopné, aby
neomezovalo slu
ž
bu nové verze na letadlových lodích. Dostalo i nové klapky se zvět
š
enou plochou. Nová verze
byla poháněna i jinou verzí motoru. Seafire Mk.47 poháněl Griffon 88 s přímým vstřikováním paliva. Vrtule byla
protibě
ž
ná se
š
esti listy. (Spitfire Mk.24 měl motor Griffon řady 60 a vrtuli pětilistou). Tato úprava, vyzkou
š
ená ji
ž
na několika Seafirech Mk.45 odstranila nebezpe
č
ný reak
č
ní moment vrtule. Právě díky vyzkou
š
ení mnoha prvků
u předchozích verzí byly stavěny rovnou sériové stroje, ke zkou
š
kám slou
ž
ily první dva vyrobené kusy PS944 a
PS945. U těch byl je
š
tě pou
ž
it nasava
č
vzduchu z verze Mk.46, ostatní dostaly nasava
č
vzduchu prota
ž
ený a
ž
k
vrtulovému ku
ž
elu. Ve výrobním závodě v South Marston vyrobili celkem 99 kusů této poslední verze Seafiru.
Seafiry dostaly bojové squadrony No.800 umístěná na HMS Triumh a No.804 dislokovaná na HMS Ocean, dále
některé výcvikové squadrony FAA a také squadrony RNVR. Pro
š
ly poklidnou povále
č
nou slu
ž
bou a byly
vyřazeny v polovině padesátých let. Vyjímkou jsou Seafiry No. 800 sqn., které byly nasazeny v roce 1949 z
paluby HMS Triumph proti komunistickým povstalcům v Malajsku. O rok později zasáhla stejná squadrona do
po
č
áte
č
ních bojů Korejské války. Během 3.
č
ervence a
ž
20. září 1950 uskute
č
nila 245 ofenzivních stíhacích a
115 bitevních letů nad Koreou.
Technická data:
rozpětí:11,25 m, délka:10,46 m, max. rychlost:730 km/h, max.dolet: 2374 km, dostup:13 140 m, výzbroj 4x kanón
rá
ž
e 20 mm, 2x bomba 500 lb, 8x raketa 60 lb
SH 72099
Supermarine Seafire FR 47
SH72099 Supermarine Seafire FR47
2012/09
?