background image

Lavochkin La-7

8098

e

d

u

a

r

d

1:48

SCALE PLASTIC KIT

SOVIET WWII FIGHTER

INTRODUCTION

The Lavochkin La-7 was developed from its predecessor, the Lavochkin La-5. The researchers at TsAGI (Central Aero-hydrodynamics Institute) focused 
on aerodynamic improvements of the La-5 fighter, and tried to improve its performance in this way. The design changes appeared on an La-5 that was 
taken  off  the  production  line. The  modified  design  performed  very  well  and  achieved  a  speed  of  684  km/h  at  6,150  m.  Following  successful  tests, 
the Soviets decided to build another, further improved prototype .
This prototype, under the designation La-5 Etalon 1944, had its aerodynamics further refined. The major design changes were typical for the later La-7 
fighter. They consisted of relocating the supercharger inlet from the lower cowling to the leading edge wing roots. The oil radiator was moved from the upper 
cowling  to  a  new  position  under  the  central  fuselage.  The  size  of  the  radiator  flaps  was  also  reduced. Another  step  taken  was  the  improvement 
of aerodynamics of internal structures.
The performance of the Etalon 1944 was welcomed by the Soviet armed forces, and the aircraft was accepted for production under the designation La-7. 
The first aircraft were manufactured by Plant No. 21 at Gorkiy in May, 1944. Production was launched at Plant No. 381 in Moscow and Plant No. 91 
in Ulan-Ude

 consequently

.

The Soviet air force obtained its first La-7s in June 1944, with operational testing under combat conditions performed by personnel of the 63rd GIAP 
in September and October, 1944. The tests yielded outstanding flying characteristics of the new fighter, but also its weaknesses. Very frequent defects of 
the hydraulic system and engine seizing were the most noteworthy. The latter problem was the result of the relocation of the supercharger inlets, as the 
propeller blades blew dust into it easier than before, leading to frequent seizure.
In June 1944, testing of a heavily armed La-7 took place. The two 20mm ShVAK cannons were replaced by three Berezin B-20 cannons of the same caliber. 
However, the new weapon was not tested properly and was prone to jamming as the heavily armed La-7 entered production.
Production of the La-7 ceased in the fall of 1945, and  totaled 6,158 aircraft, including 368 three-cannon versions built at Plant No. 381.
The next development steps included the experimental La-7TK with two superchargers and was developed to intercept high-altitude recce Ju 388s, 
but never entered production. The La-7R had a RD-1 rocket engine mounted in its tail. The aim of this experimental machine was to increase speed, 
but the project stopped in the prototype phase as the brand new and faster La-9 fighter was about to go into production.

A limited series of two-seat the La-7UTI was manufactured as well. Huge problems with the aircraft’s handling qualities resulted in La-7 pilots using 
the older La-5UTI for training.
The Lavochkin La-7 served in many Soviet fighter units, including elite Guards Fighter Air Regiments and Divisions. Many fighter aces flew the aircraft 
and achieved a number of aerial kills from within its cockpit, the highest-scoring of them being Ivan N. Kozhedub (65 personal kills + 29 shared).

ÚVOD

Stíhací letoun Lavoèkin La-7 vznikl pokraèov

?

n

?

m v

?

voje typu La-5. V honbì za vyššími výkony se pracovníci CAGI zamìøili na úpravy aerodynamiky. 

Na jednom La-5 staženém z výrobní linky se realizovaly zmìny, které k nárùstu výkonù – zejména rychlosti -  až na 684 km/h ve výšce 6150 m skuteènì 
vedly. 
Sovìtské velení bylo s postupem prací spokojeno a naøídilo další vylepšení. Na letounu oznaèeném La-5 etalon 1944 se tak objevily zmìny, poté typické 
pro nový stíhací typ, La-7. Vstup vzduchu do kompresoru se oproti La-5 pøemístil z horní strany motorového krytu do nábìžných hran obou polovin køídla, 
chladiè oleje, dosud umístìný na spodku motorového krytu, se pøemístil na spodek trupu pod kokpit, zmenšily se boèní regulaèní klapky chlazení motoru 
a celkovì došlo k vylepšení vnitøní aerodynamiky stroje. Etalon 1944 se do vzduchu dostal poprvé 1. února 1944 a po úpravách dílèích nedostatkù putoval 
k vojskovým zkouškám.
Sovìtští pøedstavitelé byli s Etalonem 1944 spokojeni a sériová výroba typu zaèala v kvìtnu 1944. Letoun dostal nové typové oznaèení La-7. První kusy 
sjely z montážní linky závodu è. 21 v Gorkém a do konce roku 1944 se rozebìhla také výroba v závodì è. 381 v Moskvì a v závodì è. 99 v Ulan Ude.
První stroje armáda pøevzala v èervnu 1944, operaèní zkoušky se uskuteènily u 63. GIAP v záøí a øíjnu téhož roku. Ukázaly na vynikající letové vlastnosti 
letounu , ale také na èasté poruchy hydraulické soustavy a zadírání motoru v dùsledku zcela nevyzkoušeného pøesunutí vstupu vzduchu z krytu motoru do 
nábìžné hrany køídla. Novými vstupy se totiž do motoru dostávalo mnohem vìtší množství prachu a neèistot. 
Již v èervnu 1944 probìhly zkoušky silnìji vyzbrojeného stroje. La-7 dostal do pøídì místo dvojice 20mm kanonù ŠVAK trojici kanonù Berezin B-20 stejné 
ráže. Nové zbranì sice trpìly øadou nešvarù, do sériové výroby se jimi vyzbrojené stroje nakonec dostaly. Výroba La-7 skonèila na konci roku 1945 a dala 
celkem 6158 strojù, vèetnì 368 tøíkanonových.
Další vývoj La-7 smìøoval zejména k experimentùm – La-7 TK se dvìma turbokompresory mìl staèit na vysoko létající Ju 388, La-7 R mìl v zádi trupu 
zabudován pomocný raketový motor RD-1. Zkoušky byly nakonec zastaveny ve prospìch nového La-9.
Vznikla také omezená série dvoumístných cvièných La-7 UTI. Obrovské problémy s ovladatelností však zpùsobily, že piloti prošli výcvikem na starších 
La-5UTI.
Lavoèky La-7 se dostaly do výzbroje mnoha sovìtských stíhacích jednotek, vèetnì elitních, gardových plukù a divizí. Létala a vítìzila na nich øada 
sovìtských es, vèetnì nejúspìšnìjšího z nich, Ivana Nikitovièe Kožeduba s 65 samostatnými a 29 skupinovými sestøely.
Typ  se  také  objevil  ve  výzbroji  èeskoslovenského  letectva.  První  stroje  pøišly  na  samém  sklonku  války.  Poslední  z  nich  dolétaly  v  roce  1950. 
Jediný zachovaný exempláø z naší výzbroje si mùžete prohlédnout v pražském Leteckém muzeu.

White 10, Vasiliy A. Zaitsev, deputy CO, 1st GSAK, 1944

Summary of Contents for Lavochkin La-7 8098

Page 1: ...older La 5UTI for training The Lavochkin La 7 served in many Soviet fighter units including elite Guards Fighter Air Regiments and Divisions Many fighter aces flew the aircraft and achieved a number o...

Page 2: ...nd Farbe nicht nahe von offenem Feuer verwenden und das Fenster von Zeit zu Zeit Bel ftung ffnen Bausatz von kleinen Kindern fernhalten Verh ten Sie da Kinder irgendwelche Bauteile in den Mund nehmen...

Page 3: ...ACK C3 H 13 FLAT RED C33 H 12 FLAT BLACK C97 LIGHT GRAY C3 H 13 FLAT RED C97 LIGHT GRAY C97 LIGHT GRAY PE19 A1 PE9 PE40 PE38 PE7 plastic plastic PE12 PE13 PE14 PE33 C97 LIGHT GRAY C33 H 12 FLAT BLACK...

Page 4: ...C97 LIGHT GRAY C33 H 12 FLAT BLACK C33 H 12 FLAT BLACK MC218 ALUMINIUM MC218 ALUMINIUM C97 LIGHT GRAY A10 A11 B31 B1 B22 B14 C97 LIGHT GRAY C4 H 4 YELLOW C97 LIGHT GRAY C97 LIGHT GRAY 4 PE32 B2 B1 B2...

Page 5: ...CK SM01 SUPER CHROME C97 LIGHT GRAY C97 LIGHT GRAY PE36 PE35 B15 B18 A15 A17 A18 A19 B17 B16 B7 B20 MC218 ALUMINIUM MC218 ALUMINIUM C97 LIGHT GRAY C97 LIGHT GRAY SM01 SUPER CHROME C97 LIGHT GRAY SM01...

Page 6: ...ield Zaitsev was awarded the Gold Star of the Hero of the Soviet Union onAugust 24 1943 for 22 kills in 299 combat sorties The small anchor on the fin identified the unit s service with the BalticAir...

Page 7: ...olts on the fuselage at this time The colour of the lightning bolts was changed to red during the Berlin campaign inApril 1945 B l 17 major Vladimir Dmitrijevi Lavrin nkov velitel 9 GIAP duben 1945 Ve...

Page 8: ...d by the photographic evidence on the port side of the fuselage only The pilot of this aircraft which served with the 813th IAP IstryebitelniyAviatsyonnyi Polk FighterAir Regiment 215th IAD Istrebitel...

Page 9: ...after VE day Kosolapov was the commanding officer of 937th IAP Note the red tulip motif on the nose the kind of artwork that was made famous by German fighter aces Hermann Graf and Erich Hartmann Thre...

Page 10: ...iet air force by workers from the town of Gorkiy name given by Bolsheviks Nizhniy Novgorod in the past and now Czechoslovak La 7s wore Soviet national insignia up toAugust 1945 B l 06 v 45210806 2 sl...

Page 11: ...Institute for Aircraft at Prague Letnany where stress tests were conducted Based on these the flying of the La 7s was cleared for resumption in the summer of 1947 The last Czechoslovak La 7 was withd...

Page 12: ...1 32 H331 331 30 H317 317 H331 331 H317 317 H331 331 H317 317 H331 331 H317 317 30 32 5 8 EDUARD M A 2010 www eduard com Printed in Czech Republic c 7410 Il 2 Sturmovik 1 72 Weekend edition October 20...

Reviews: